
Tak jsem se o sobě zase něco dozvěděla.
↓↓↓
V pátek jsme na literaturu měli vymyslet svojí básničku.Jelikož holky neměli zrovna náladu,protože mojí nej kámošku vyslýchala policie,tak jsem jim něco rychle sepsala.Každá jí pak přečetla učitelce a ta jim řekla,že by z nich něco mohlo bejt a ptala se proč všichni psali o smrti a tak depresivně.Když holky přečetli dvě básničky,co dopadly blbě a přišla jsem na řadu já.Učitelka se zeptala: ,,Doufám,že ty máš něco veselejšího co nekončí smrtí." Holky dostali výtlem,protože jsem o přestávku nestačila napsat nic svýho,když sem byla tak "zaneprázdněná" a moje kámoška mě přesvědčila,že mám přečíst tu básničku co jsem složila minulej rok a vždycky se u ní klátí smíchy. Mimochodem se jmenuje Hrobeček.Umíte si představit jak reagovala učitelka,jak slyšela ten název.Problém byl v tom,že já tu básničku nemůžu přečíst,nebo spíš mi není rozumět jak se u toho hrozně tlemim.Dopadlo to tak,že jí musela přečíst moje kámoška.(Dobře jí tak když mě k tomu donutila) :)Aspoň jsem jí rozesmála,když byla celá vyklepaná z toho výslechu.Mno dostala jsem jedničku. (hned 3x) :) Ještě že učitelka neví,že jsem ty tři skládala já,jinak by si myslela že sem divná. (Mno já asi stejně budu divná) 8D