close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 

2.kapitola

8. března 2008 v 16:25 |  x Já nikdy nezemřu x
Tak tady je 2.kapitola mé povídky...snad se bude líbit.
PS:Ta v tom avataru má být Deliah.
↓↓↓

,,A co se teda stalo?" zeptala se dívka s dlouhými,hustými,kaštanovými vlasy,ve kterých se sem tam objevil odstín rzy.
Deliah byla nejlepší přítelkyní Lian už od dětství.A to i přesto,že byli tak odlišné.
Zatímco Deliah měla ráda kolem sebe spoustu přátel a obdivovatelů,Lian se společnosti spíše stranila.Nejraději byla sama a žila ve svých snech a představách.Lian sice byla chytrá a talentovaná,ale nedávala na jevo svou výmečnost.Snažila se být nenápadná.Byla hezká,ale neuměla s nikým jiným hovořit,kromě Deliah.Proto si jí nikdo moc nevšímal.Deliah chodila za Lian s každým problémem a se vším se jí svěřovala.Lian se uzavírala do sebe.Nikomu neprozradilo co jí trápí a jak se cítí.
Proto byla Deliah překvapená,že jí dnes Lian vše řekla.Vždy na ní naléhala,aby se jí svěřila,ale Lian předstírala,že není o čem mluvit.Dnes na ní ale Delih viděla,že se opravdu trápí.
Sama Lian byla překvapená,jak se jí lehce mluvilo.Věděla že to potřebuje někomu říct.A poznala,že se jí potom ulevilo.
,, Co se stalo?" Lian se zeptala sama sebe nahlas. ,,To by bylo nadlouho"
Seděli u stolu v domě Lian a před nimi stáli dva šálky horkého čaje,které Deliah právě přinesla.
,,Já mám času dost," Pravila deliah ,,a ty určitě taky."
,,Dobře." Lian se zhluboka nadechla a vyprávěla Deliah vše co se stalo předešlého dne večer.
Když skončila,Deliah se na ni smutně podívala. ,,Aha!Tak už to všechno chápu.Ty sice chceš vědět pravdu za každou cenu,ale nechceš aby tě opustil."
,,On mě ale neopustil!" Hájila se Lian. ,,On je přece jen můj přítel. Jako ty." Dodala tiše.Odmlčela se a svěsila smutně hlavu.
,,Jenže ty bys chtěla víc.Ty ho nebereš jako on tebe"
,,Vždyť já ani nevim,jak on bere mě."Odporovala Lian.
,,A o tom právě mluvím.Měla by ses o tom přesvědčit."
,,A můžeš mi sakra říct jak?!" Rozčilovala se Lian a vstala prudce ze židle. Zase načpulovala rty.
,,Copak se propadl do země.Musí někde být." Nedala se Deliah.
,,No právě!"Lian se už uklidnila.Sesunula se na židli a zabořila hlavu do pokrčených paží. ,,Někde"
,,Neboj se.Ty ho najdeš!" Uklidňovala jí Deliah a poplácala jí po rameni.
Lian se po tváři zase kutáleli slzy.Zvedla hlavu a podívala se Lian do očí. ,,Máš pravdu,musím ho najít.A to za každou cenu!"
Deliah se na ni usmála.Usrkla trochu čaje z květovaného hrnečku.Položila opatrně hrneček zpátky na stůl a s klidným hlasem se obrátila na Lian. ,,Tak mi alespoň řekni jaký je.Pořád o něm mluvíš,ale já ho za tu dobu ještě ani neviděla."
Na to se usmála i Lian.zahleděla se nikam do prázdna a snažila se vykreslit si jeho obraz.
,,Když on se nedá takhle popsat,to by si ho musela poznat.Snad jenom ty jeho pronikavý oči.když se do nich zahledíš,nemůžeš se od nich odtrhnout.Jsou chápající a tajemné zároveň.A ty černé havraní vlasy..."
,,Lesknou se na slunci jako ty Sářiny?" přerušila jí Deliah lehce pobavená tou představou.
,,Co?" Lian se probrala z rozjímání. ,,Ne! No vlastně.Víš já sem ho na slunci pořádně ještě neviděla."
,,Cože?A ty si s ním nikdy nebyla venku?"
,,No on přijde vždycky večer a pak si povídáme.Víš on je tak chápavý a vždycky mě vyslechne."
V hlase Deliah bylo slyšet udivení,pobavení a trochu výsměchu zároveň. ,,Aha,tak už to chápu,on přijde v noci,popovídáte si a ráno zas odejde." Lian rozpačitě přikývla. ,,Proto si pak přes den unavená.A proč nepřijde někdy ve dne a chodí v noci?"
Lian pokrčila rameny. ,,Řekl mi že přes den pracuje.Ale někdy se tu za mnou zastaví i přes den.Když je špatné počasí.To říká,že nemůžou pracovat v dešti."
,,A co proboha dělá?!"
,,To nevím,nechtěl mi to říct.Teda vždycky se z toho vykroutil,když sem se ho na to zeptala."
,,No,to by mě zajímalo co to bude za práci.Buť nějaká tajná,nebo se za ní stydí."
,,Rozhodně teď přes den unavená nebudu.Nebude tady a já se vyspím.Možná.Stejně nebudu moc spát.Pořád na to musim myslet."
,,Neboj,on za tebou přijde,nebo ho najdeme." Deliah objala roztřesenou Lian a poplácala jí po zádech. ,,To ti slibuju!"
.
.
.
.
pls hlasuj v anketě ↓
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Mám pokračovat v povídce "Já nikdy nezemřu" ?

Ano
Ne

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama